KROJ

"Děvčata, co měla nejkrásnějšího, vzala na sebe… Svítí rukávce, v slunci hoří záře kordulek… Jak je to krásné!"
(ukázka z knihy bratří Mrštíků "Rok na vsi")

Kroje v České republice
Kroj je oděv charakteristický pro určitý kraj.  V České republice, v oblastech spjatých s historickým zemským dělením, prošly kroje lidových vrstev složitým vývojem. Lidový oděv tak lze jen s obtížemi řadit čistě historicky. V současnosti se již kroje v České republice běžně nenosí, ale lidé je stále oblékají při tradičních lidových slavnostech a zábavách, jako jsou hody a masopusty. Tato tradice je silnější ve východní části země, na Moravě.

Slovácký kroj
Slovácko je pojmenování pro rozlehlý a nestejnorodý národopisný region se složitým historickým vývojem, pokrývající podstatnou část jihovýchodní Moravy (Břeclav, Kyjov aj.). V této oblasti se kroj uchoval na poměrně velkém území nejdéle z České republiky. Dodnes zde v kroji lidé částečně chodí, hlavně staré ženy a mládež. Slovácké kroje jsou velmi zdobné a lichotí postavě. Ženský kroj je sestaven z kordulky (vesty), rukávců, ze tří spodniček, spodní sukně, zástěry, vyšívané mašle do pasu a šátku na ramena. Mužský obsahuje vestu, košili a kalhoty. 

Kroj ve Křtinách
Náš městys neměl do roku 2017 zachovaný vlastní kroj. Pro hodovou příležitost se zde tak využíval kroj slovácký (Kyjovský), který si pro svou krásu získal obdivovatele i v mnoha dalších vesnicích. Velké množství lidí jej v současnosti považuje za kroj typický pro Českou republiku, konkrétně jižní Moravu.
Od roku 2017, kdy byl na hodech představen první ušitý křtinský kroj, se chasa odívá do vlastního obnoveného kroje.